Jungova a Myers-Briggsova osobnostní typizace je psychologický rámec, jehož cílem je kategorizovat jednotlivce do odlišných typů osobnosti na základě jejich preferencí a tendencí. Tento rámec vyvinul švýcarský psychiatr Carl Jung a dále jej rozšířilo duo matka-dcera Katharine Cook Briggs a Isabel Briggs Myers.
Práce Carla Junga položila základ pro pochopení typů osobnosti. Navrhl, aby jednotlivci měli vrozené preference v tom, jak vnímají svět a rozhodují se. Jung identifikoval čtyři psychologické funkce: myšlení, cítění, cítění a intuici. Zavedl také koncept dvou postojů: extraverze (zaměřený navenek) a introverze (zaměřený dovnitř). Podle Junga mají jednotlivci dominantní funkci, která ovlivňuje jejich chování a vnímání světa.
Na základě Jungových teorií vyvinuly Katharine Cook Briggs a její dcera Isabel Briggs Myers během druhé světové války Myers-Briggs Type Indicator (MBTI). MBTI je široce používaný nástroj hodnocení, který měří typ osobnosti jednotlivce na základě čtyř dichotomií: extraverze (E) vs. introverze (I), vnímání (S) vs. intuice (N), myšlení (T) vs. cítění (F ), a posuzování (J) vs. vnímání (P). Kombinací těchto preferencí MBTI generuje 16 různých typů osobnosti.
Dichotomie extraverze-introverze se týká toho, jak jednotlivci směřují svou energii. Extraverti mají tendenci soustředit svou energii navenek, vyhledávají stimulaci z vnějšího prostředí a interagují s ostatními. Introverti naopak směřují svou energii dovnitř, upřednostňují samotu nebo menší sociální interakce, aby se dobili.
Dichotomie vnímání a intuice souvisí s tím, jak jednotlivci shromažďují informace. Typy snímání spoléhají na svých pět smyslů, aby shromáždily konkrétní data a zaměřily se na detaily a praktičnost. Intuitivní typy se však spoléhají na vzory, souvislosti a možnosti, které přesahují to, co je bezprostředně pozorovatelné.
Dichotomie myšlení a cítění odráží to, jak se jednotlivci rozhodují. Typy myšlení upřednostňují při rozhodování logiku, objektivitu a racionalitu. Citové typy naopak upřednostňují osobní hodnoty, empatii a harmonii při rozhodování.
Dichotomie soudit a vnímat popisuje, jak jednotlivci přistupují k vnějšímu světu. Posuzující typy preferují strukturu, organizaci a uzavření. Mají tendenci plánovat dopředu a rozhodovat se rychle. Vnímající typy naopak preferují flexibilitu, přizpůsobivost a otevřenost. Jsou spontánnější a raději si nechávají otevřené možnosti.
Kombinací těchto čtyř dichotomií MBTI generuje 16 typů osobnosti, jako je ISTJ (Introvertní-Sensing-Thinking-Judging), ENFP (Extraverted-Intuitive-Feeling-Perceiving) a tak dále. Každý typ je reprezentován jedinečnou kombinací těchto preferencí.
Je důležité poznamenat, že ačkoli je MBTI široce používán a získal popularitu v různých oblastech, jako je kariérové poradenství a budování týmu, čelil také kritice. Někteří tvrdí, že příliš zjednodušuje lidskou osobnost a postrádá vědeckou platnost. Kritici tvrdí, že MBTI nedokáže zachytit složitost a plynulost lidského chování a může vést ke stereotypizaci nebo omezování jednotlivců v rámci rigidních kategorií.
Navzdory této kritice mnoho jednotlivců považuje za důležité chápat svůj typ MBTI jako nástroj pro sebereflexi a osobní růst a je nadále široce používán jako nástroj pro sebeporozumění a osobní rozvoj. Může poskytnout vhled do komunikačních stylů, rozhodovacích procesů a potenciálních kariérních cest, které jsou v souladu s vašimi preferencemi.